|
|
Vliv pesticidů na populace ptáků zemědělské krajiny
Kutzendőrferová, Adéla ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Grünwald, Jan (oponent)
Pesticidy jsou problematické chemické přípravky, které se vyskytují v různých prostředích. Tyto látky mají tendenci se hromadit v živých organismech, kde se rozkládají jen velmi pomalu a mohou mít negativní dopad na ptačí populace. Proto jsou některé chemické látky detekovány ve zmíněných prostředích dodnes, i několik let po jejich zákazu používání a mohou tak nadále ovlivňovat organismy. Cílem mé bakalářské práce bylo vypracovat literární rešerši na téma vliv pesticidů na populace ptáků zemědělské krajiny. První část práce je zaměřena na pesticidy, jejich historii, dělení na jednotlivé systémy a účinky. Druhá část práce pak pojednává o celkových dopadech používání pesticidů na populace ptáků zemědělské krajiny, zejména na hnízdní úspěšnost a početnost. V této části bylo shromážděno několik studií, které potvrzují negativní vliv pesticidů na početnost ptáků, avšak ne v každém případě jsou tyto studie reprezentativní pro reálné situace v krajině. Na závěr je v práci zhodnocena celková role pesticidů v pozorovaném úbytku ptáků a jsou také představeny návrhy k řešení současných negativních trendů. Práce poukazuje na nutnost rozšíření výzkumných studií, které by reflektovaly skutečné podmínky v zemědělské krajině a odhalily by tak skutečnou míru působení těchto chemických přípravků na ptačí populace.
|
|
|
Význam remízků a jejich ekologických vlastností pro ptáky v intenzivně obhospodařované zemědělské krajině
Rajmonová, Lenka ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Šálek, Martin (oponent)
Různé podoby rozptýlené zeleně jsou klíčovým refugiem pro biodiverzitu v současné intenzivně využívané zemědělské krajině. Přesto byly remízky, jež jsou jednou z jejích nejčastějších variant, doposud spíše přehlížené. Znám je pouze vliv jejich rozlohy, tvaru či izolovanosti, a to především na lesní ptáky z pohledu lesní fragmentace, zatímco kvalita jejich biotopu a vztahy k jiným skupinám ptáků (např. druhům zemědělské krajiny) nebyly dosud uspokojivě prozkoumány. Tato práce je proto jedna z prvních, jež pohlíží na remízky jako na svébytný specifický biotop v zemědělské krajině. Mým cílem bylo: (I) zjistit, jaká je druhová skladba ptačích společenstev v remízcích v prostředí české krajiny, (II) zjistit, jaké vlastnosti biotopu zde ovlivňují druhové bohatství a početnost ptáků, (III) popsat rozdíly v biotopových preferencích různých ekologických skupin a (IV) z výsledků vyvodit ochranářská doporučení. Provedla jsem sčítání ptáků v 82 remízcích v intenzivně obhospodařované krajině středních Čech a v těchto remízcích jsem také změřila proměnné charakterizující jejich biotopy, rozlohu, tvar, izolovanost a způsob využití okolních zemědělských ploch. V remízcích bylo zaznamenáno široké spektrum lesních i nelesních (celkem 57) druhů, včetně některých ohrožených druhů zemědělské krajiny. Mezi vlastnosti...
|
|
|
Význam rozptýlené zeleně pro ptáky v zemědělské krajině
Rajmonová, Lenka ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Zasadil, Petr (oponent)
Jedním ze zásadních dopadů postupující intenzifikace zemědělství je homogenizace krajiny, patrná zejména ve vyspělých zemích. V rozsáhlých otevřených plochách, jež představují pro většinu organismů nehostinné prostředí, může být vhodným habitatem pro živočichy nelesní, tzv. rozptýlená zeleň. I když je pochopení významu této zeleně zásadní pro ochranu stále klesající biodiverzity zemědělské krajiny, překvapivě dosud na toto téma nevznikla žádná syntetická studie. Její zpracování je proto hlavním cílem této práce, přičemž zaměřena bude na ptáky, kteří jsou jednou z nejvíce intenzifikací ohrožených skupin. Bylo zjištěno, že rozptýlená zeleň poskytuje ptákům nejen hnízdní a potravní habitat, ale funguje i jako ekologický koridor a zároveň nabízí tahové zastávky dálkovým migrantům. Složení místního ptačího společenstva výrazně ovlivňují vlastnosti zeleně samotné, v menší míře i vlastnosti okolní krajiny. V rozptýlené zeleni se vyskytují jak druhy otevřené krajiny, tak lesní ptáci, avšak jejich preference i využití zeleně jsou do značné míry odlišné. Porozumění těmto mechanismům umožní efektivnější ochranu biodiverzity i zacílení na konkrétní ohrožené druhy ptáků. Cílem ochrany by mělo být zajištění pestré krajinné mozaiky s relativně vysokým zastoupením rozptýlené zeleně a zároveň zajištění kvality...
|
|
|
Porovnání početnosti vybraných druhů ptáků v různých typech vesnických sídel v česko-rakouském pohraničí
Třeská, Klára ; Zasadil, Petr (vedoucí práce) ; Hodačová, Lenka (oponent)
Abstrakt
Spolu se změnami v hospodaření člověka, ke kterým docházelo od poloviny 20. století, se měnily i stavy některých ptačích populací. Cílem mé bakalářské práce je zjistit rozdíly v početnosti a distribuci vybraných druhů synantropních ptáků. Jedná se o tyto druhy: vrabec domácí (Passer domesticus), vrabec polní (Passer montanus), hrdlička zahradní (Sreptopelia decaocto), konopka obecná (Carduelis cannabina), konipas bílý (Motacilla alba), pěnkava obecná (Fringilla coelebs), rehek zahradní (Phoenicurus ochruros), stehlík obecný (Carduelis carduelis), špaček obecný (Sturnus vulgaris), zvonek zelený (Carduelis chloris) a zvonohlík zahradní (Serinus serinus). Pomocí zjednodušené mapovací metody (Bibby a kol. 1992) proběhlo na jaře roku 2015 sčítání ptáků ve 20 obcích česko-rakouského pohraničí. V každé obci byly vytyčeny sčítací čtverce pro různé typy prostředí: střed vesnice, kraj vesnice a zemědělský areál zahrnující budovu velkochovu hospodářských zvířat.
Výsledky potvrzují závislost vrabce domácího na lokality s velkochovem hospodářských zvířat v České republice. Dále byla vyhodnocena početnost, denzita a frekvence výskytu pro každý druh zvlášť. Vliv faktoru biotop byl prokázán jen u vrabce domácího spolu s vlivem faktoru státu. U konipase bílého vyšel průkazně efekt drůbež a zástavba. U hrdličky zahradní vyšel průkazný faktor stát. U vrabce polního nebyl prokázán vliv faktorů.
|
|
|
Zimní početnost vrabce domácího a dalších synantropních druhů ptáků v různých typech vesnické zástavby v česko - rakouském pohraničí
Oberpfalzerová, Michaela ; Zasadil, Petr (vedoucí práce) ; Šmejdová, Lucie (oponent)
Z hlediska historie České republiky za posledních 80 let lze vymezit dvě období, jež měla zásadní vliv na celkový charakter a vývoj zemědělství. První lze datovat od padesátých let minulého století, kdy docházelo k soustředění zemědělské výroby do velkochovů. Druhé započalo začátkem devadesátých let. Tehdy nastal výrazný útlum živočišné výroby a dříve soustředěná výroba se začala po znovunabytí původními majiteli rozmělňovat až do dnešní podoby soukromého zemědělství.
Tato práce by měla přispět k potvrzení nebo vyvrácení hypotézy, že nastíněné změny mají negativní vliv na vybrané ptačí druhy. Tyto ptačí druhy jsou reprezentovány výrazně synantropními zástupci vrabcem domácím, jež je v této studii stěžejním druhem, dále vrabcem polním a hrdličkou zahradní. Pro zdůraznění rozdílů v početnosti těchto druhů bylo vybráno celkem 30 obcí, z toho polovina po každé straně hranic České republiky a Rakouské republiky. Srovnávání počtu populací ptáků probíhalo v okolí měst Znojmo a Retz. Rakouská republika v této studii reprezentuje zemi, jež nebyla zatížena zásadním hospodářským vývojem a jež od konce II. světové války uplatňuje kontinuální tržní hospodářství.
V jednotlivých čtvercích byly zaznamenávány v období zimního aspektu počty jedinců sledovaných druhů a charakteristiky prostředí. Významné rozdíly v četnosti výskytu ptáků na vybraných lokalitách byly prokázány s využitím vícefaktorové analýzy ANOVA programu STATISTICA 12. Dále byl analyzován vliv vybraných charakteristik prostředí na početnost sledovaných druhů. Bylo zjištěno, že vybrané druhy jsou závislé na zařazení do jednotlivých států, dále početnost závisela na zařazení do jednotlivých typů biotopů a v neposlední řadě byla sledována závislost na ploše stromů a keřů, podílu nové zástavby a přítomnosti drůbeže ve čtverci. Nejpočetnějším druhem v Rakouské republice byl vrabec domácí, nejpočetnějším druhem pro Českou republiku byla hrdlička zahradní. Druhem, u kterého byl zaznamenán v obou státech mírný vzestup, byla hrdlička zahradní. Vrabec polní se jako druh vyskytoval v poměrně hojném počtu, ale pouze lokálně. Bylo zjištěno, že v rakouských obcích jsou populace uvedených druhů obecně více početné. Zajímavým faktem je, že se většina v ČR pozorovaných jedinců vyskytovala oproti původním předpokladům o zemědělských areálech spíše v obytné zástavbě obcí.
|
|
|
Zimní společenstva ptáků v různých typech vesnické zástavby v česko-polském pohraničí
Moravec, David ; Zasadil, Petr (vedoucí práce) ; Šmejdová, Lucie (oponent)
V posledních letech dochází k výraznému poklesu počtu volně žijících ptáků v celé Evropě. Jedná se především o druhy synantropní a druhy vázané na zemědělskou krajinu. Hlavní příčinou tohoto úbytku mohou být změny v zemědělství, změny v charakteru vesnické zástavby a s tím spojený úbytek chovu hospodářských zvířat.
V diplomové práci bylo provedeno porovnání rozdílů ptačích společenstev zemědělské krajiny v zimním období s důrazem na vrabce domácího v česko-polském pohraničí. Byl vyhodnocen rozdílný vývoj zemědělství v obou zemích s vývojem vesnického osídlení zejména v druhé polovině 20. století. V závěru práce byly porovnány výsledky mé diplomové práce s výzkumem, který probíhal v jarních měsících roku 2014.
Výzkum probíhal v prosinci 2015 a lednu 2016 v pohraničí České a Polské republiky. V každém státu bylo 16 vesnic a v každé vesnici 2 výzkumné plochy o rozměrech 100 x 100 metrů. Celkem bylo do výzkumu zahrnuto 64 studijních ploch v různých typech prostředí. Sběr dat probíhal na každé ploše dvakrát.
V České republice se vyskytovalo více ptačích jedinců i druhů. Bylo prokázáno, že chov drůbeže má zásadní vliv především na výskyt vrabce domácího. Z šesti zkoumaných biotopů se nejvíce jedinců nacházelo ve středu obce s výskytem velkochovu v České republice. Nejvíce ptačích druhů bylo zaznamenáno na okraji obce ČR.
|
|
|
Početnost vrabce domácího (&-lt;i&-gt;Passer domesticus&-lt;/i&-gt;) a dalších druhů synantropních ptáků ve vesnické zástavbě
Havel, Martin ; Zasadil, Petr (vedoucí práce) ; Musil, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou početnosti jedenácti synantropních druhů ptáků. Sčítanými druhy byly vrabec domácí (Passer domesticus), vrabec polní (Passer montanus), hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto), zvonek zelený (Carduelis chloris), zvonohlík zahradní (Serinus serinus), rehek domácí (Phoenicurus ochruros), stehlík obecný (Carduelis carduelis), konopka obecná (Carduelis cannabina), konipas bílý (Motacilla alba), pěnkava obecná (Fringilla coelebs) a špaček obecný (Sturnus vulgaris). Práce je zaměřena zejména na vrabce domácího (Passer domesticus), protože početnost tohoto druhu v České republice dlouhodobě klesá. Sběr analyzovaných dat probíhal v letech 2012, 2014 a 2015 v období od dubna do června. Sčítání provádělo deset osob pomocí modifikované zrychlené mapovací metody. Sčítání bylo prováděno ve sto osmdesáti obcích, které se nacházely v osmi krajích České republiky. Podmínkou výběru obcí bylo, aby tyto obce měly méně než 2000 obyvatel. V těchto obcích byly vytyčeny sčítací plochy dvou typů. Sčítací plochy měly tvar čtverce s rozměry 100 x 100 metrů. Ploch prvního typu, které byly umístěny v běžné zástavbě, bylo celkem 229. Plochy druhého typu byly vytyčeny v areálu velkochovu a bylo jich celkem 151. Hlavním cílem práce bylo zjistit, zda má přítomnost velkochovu hospodářských zvířat vliv na početnost sledovaných druhů ptáků, a také určit, které další faktory prostředí početnost ovlivňují. Sledovanými faktory byly typ biotopu (běžná zástavba nebo velkochov), oblast, ve které sčítání probíhalo, vzdálenost od okraje vesnice a vzdálenost od velkochovu, procentuální zastoupení zastavěné plochy, plochy stromů a keřů a bylinného patra. Dále bylo zjišťováno, zda má na početnost v běžné zástavbě vliv přítomnost drůbeže, a také, zda má na početnost ve velkochovech vliv funkčnost (případně nefunkčnost) velkochovu. Bylo prokázáno, že na celkovou početnost všech sledovaných druhů měly signifikantní vliv faktory typ biotopu, procentuální zastoupení zastavěné plochy a plochy stromů a keřů, a také oblast, ve které sčítání probíhalo. V případě vrabce domácího byla početnost ovlivněna stejnými faktory, pouze se nepodařilo prokázat vliv faktoru typ biotopu. Průměrné početnosti z běžné zástavby a z areálů velkochovů se tedy v případě vrabce domácího od sebe signifikantně nelišily. V případě vrabce polního však byla průměrná početnost ve velkochovech signifikantně vyšší než v běžné zástavbě. Podařilo se také prokázat signifikantní vliv faktoru přítomnost drůbeže v běžné zástavbě na celkovou početnost jedinců všech druhů. Funkčnost velkochovu měla signifikantní vliv na celkovou početnost jedinců všech druhů v areálech velkochovů. Tento vliv byl největší v případě vrabce domácího a konipasa bílého, kdy byla v obou případech zaznamenána ve funkčních areálech podstatně vyšší početnost než v areálech nefunkčních.
|
|
|
Početnost vybraných druhů ptáků v různých typech vesnické zástavby
Kebrle, Dominik ; Zasadil, Petr (vedoucí práce) ; Šálek, Miroslav (oponent)
U některých druhů ptáků zemědělské krajiny došlo na území České republiky, podobně tak i ve větší části Evropy, k úbytku abundance. Největší úbytky byly zaznamenány u vrabce domácího (Passer domesticus), způsobené zřejmě změnami ve stavebních technikách, nebo nedostatkem potravních příležitostí. Pokles v případě zvonka zeleného (Carduelis chloris) a konopky obecné (Carduelis cannabina) je přisuzován intenzifikaci zemědělství a v případě špačka obecného (Sturnus vulgaris) je možnou příčinou pronásledování člověkem. Odhad abundancí celkem jedenácti druhů ptáků byl proveden v hnízdním období 2015 ve 20 obcích v jihozápadní oblasti středních Čech. Bylo vybráno 10 obcí s funkční zemědělskou výrobou, v těchto obcích pak byly vytyčeny tři sčítací plochy o rozloze 1 ha v různých typech zástavby (ve středu obce, okraji obce a v areálu velkochovu). Ve zbývajících 10 obcích byly vždy díky absenci zemědělské výroby vytyčeny pouze dvě sčítací plochy (ve středu obce a na okraji obce). Průkazně vyšlo upřednostňování lokality středu v obcích bez velkochovu u vrabce domácího (Passer domesticus) a hrdličky zahradní (Streptopelia decaocto). Vrabec polní (Passer montanus) pak průkazně dává přednost lokalitě okraje v obcích s velkochovem. Rehek domácí (Phoenicurus ochruros) vykazuje větší početnost ve středu obce, nezávisle na přítomnosti velkochovu. Vyšší početnost vlivem zemědělské výroby nebyla prokázána. Pouze hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto) se prokazatelně zemědělským areálům vyhýbá. V případě ostatních sledovaných faktorů (zastavěná plocha, plocha stromů a keřů, plocha bylinného patra, podíl nové zástavby, vzdálenost od velkochovu) byl prokázán vliv plochy stromů a keřů u vrabce domácího (Passer domesticus), kdy s klesající plochou stoupá abundance. Dále byl prokázán vliv podílu nové zástavby na špačka obecného (Sturnus vulgaris), který abundanci se zvyšujícím se podílem nové zástavby snižuje.
|
host ::
RSS.